Infekční peritonitida koček

Článek převzatý a mírňe upravený z https://zverolekarka.com/fip/

Infekční peritonitida koček, známější pod zkratkou FIP, je relativně častá, neléčitelná a smrtelná nemoc koček domácích. FIP je jedním z největších zabijáků koťat a mladých dospělých koček. Postihuje především kočky chované společně s jinými kočkami, jako jsou kočky útulkové a kočky z větších chovatelských stanic.

FIP patří mezi trojici smrtelných nemocí koček označovaných třípísmennou zkratkou začínající na písmeno F. Z těchto nemocí má nejrychlejší průběh. Druhé dvě nemoci jsou FeLV, kočičí leukóza, a FIV, kočičí AIDS.

Kromě kočky domácí mohou onemocnět některé kočkovité šelmy, zvláště vnímavý je gepard. Na jiná zvířata nebo na člověka nemoc přenosná není.

Původce

Původcem je kočičí koronavirus zvaný FeCoV. Koronaviry jsou docela velké viry s výraznou schopností proměnlivosti. Ta zapříčiňuje existenci dvou subtypů viru: Nevirulentního FECV, střevního koronaviru, který způsobuje přechodný průjem, a virulentního FIPV, viru FIP. Virus FIP dále tvoří dva odlišné sérotypy.

Koronaviry jsou poměrně odolné ve vnějším prostředí, mohou se přenášet i na předmětech či oděvu a v suchém stavu při pokojové teplotě mohou přežit až sedm týdnů. Většina běžných dezinfekčních prostředků je však zničí, zvláště účinný je chloroform, chlorhexidin, éter, metylalkohol, lyzol, povidon-jodid (betadina) a benzalkonium chlorid. Teploty nad 56 °C je ničí během 15–60 minut.

Přenos

FIPV jako takový je infekční jen velmi zřídka. Je totiž silně vázaný na tkáně hostitele a do trusu či do moči se uvolňuje jen v případě, že se vytvořené zánětlivé ložisko provalí do střeva či do ledvinového kanálku.

Střevní koronavirus FECoV však infekční je, vylučuje se trusem nakažené kočky a to někdy i několik měsíců. Je možné také trvalé bezpříznakové nosičství. Přenos je snadný přes předměty kontaminované trusem, především pokud kočičí záchodek sdílí víc koček.

Proměnlivost koronavirů znamená, že ve střevech nakažených koček se neustále tvoří nové mutace, nové kmeny. Náhodná ztráta jednoho genu střevního koronaviru způsobí změnu jeho afinity, místo střevních buněk začne napadat makrofágy, jeden typ bílých krvinek. Tento mutantní virus je právě virus FIP.

Průběh nemoci

Infekce střevním koronavirem je obvykle bez příznaků, někdy se objeví krátkodobý průjem. Nakažené kočky však vylučují virus trusem a to až 18 měsíců, minimálně půl roku. Opakovaná infekce je možná. Koťata vylučují větší množství viru než dospělé kočky a množení viru podporuje také oslabení imunitního systému, například při současné infekci FIV. Čím víc se virus množí, tím větší je pravděpodobnost jeho mutace v FIPV. Střevní koronavirus zmutuje až u 20 % nakažených koček.

Co se stane dále, záleží na imunitním stavu organismu. V naprosté většině případů je virus, který pronikne do makrofágů, okamžitě zničen i s nakaženými buňkami silnou buněčnou imunitou hostitele.

Při slabší reakci buněčné imunity se nakažené makrofágy šíří do celého těla. Pokus organismu zdolat infekci tvorbou protilátek v této chvíli už není úspěšný, přestože protilátky dokáží omezit množení střevního koronaviru. Při FIP však množství protilátek průběh nemoci naopak zhoršují tvorbou imunokomplexů a vznikem nekontrolovatelné zánětlivé reakce. Rozvíjí se infekční peritonitida.

Pokud má FIP propuknout, rozvíjí se obvykle šest až 18 měsíců po infekci střevním koronavirem, ale může to trvat roky. Nemoc obvykle postihuje kočky ve stáří tři měsíce až tři roky, 50 % nemocných koček je mladších jednoho roku. FIP je ale možná u každé kočky a ve větším riziku jsou také staré kočky s již oslabeným imunitním systémem.

Zdá se, že čistokrevné kočky onemocní častěji a existuje i plemenná predispozice k FIP u koček britských krátkosrstých, bengálských, habešských, birem, ragdolů, koček himalájských a rexů.

Vlhká FIP

Podle klinického obrazu se rozlišují dvě formy FIP: Efuzivní, „vlhká“, a neefuzivní, „suchá“ FIP.

Vlhká FIP se rozvíjí u koček, které nejsou schopné mobilizovat buněčnou imunitu. Přítomnost FIPV u nich vyvolá bouřlivou tvorbu protilátek spojenou s hypersenzitivní reakcí.

Začíná nechutenstvím, netečností a zvýšenou teplotou, která nereaguje na léčbu antibiotiky. Postupně začíná být patrné buď zvětšení břišní dutiny v důsledku hromadícího se výpotku, nebo ztížené dýchání kvůli výpotku v dutině hrudní. Zvětšené břicho je u 85 % nemocných koček. Občas se přidá zvracení, průjem nebo žloutenka.

Suchá FIP

Při suché FIP je organismus schopný do určité míry udržet zánětlivou reakci pod kontrolou, vznikají však ohraničená zánětlivá ložiska, pyogranulomy, v různých orgánech.

Suchá FIP může relativně dlouho probíhat bez patrných příznaků nebo způsobovat jen lehké, přehlédnutelné potíže, jako je únava a postupné hubnutí. Nemocná koťata pořádně nerostou.

Únava, postupující nechutenství a střídavá horečka, která nereaguje na léčbu antibiotiky, je vůbec nejčastějším příznakem FIP, bohužel ale zcela nespecifickým, takto se může projevovat velká spousta nemocí.

Minimálně u 10 % koček  se suchou FIP je časem poškozen mozek a objevují se nekoordinované pohyby, přecitlivělost, křeče, obrny, změny osobnosti až demence. Může se rozvinout i vodnatelnost mozku. Časté jsou také změny na očích, zánět spojivek a záněty nebo krvácení v přední oční komoře. Kromě postižení mozku a očí, které je dohromady přítomno u 60 % koček se suchou FIP, se proto mohou objevit záněty kloubů a příznaky selhávání jater či ledvin.

Efuzivní a neefuzivní forma FIP může přecházet jedna v druhou, nemoc může začít jako vlhká FIP, mobilizací imunitního systému může přechodně přejít v suchou FIP a po zhroucení imunity může opět přejít ve FIP efuzivní.

Jak v tom případě poznáme, že má kočka FIP?

Diagnostika FIP během života kočky bývá málokdy jednoduchá. 

Vlhká forma s výpotky v břiše nebo v hrudníku se příznaky podobá selhání srdce, jater či ledvin, ztížené dýchání s výpotkem v hrudní dutině může vyvolat také nádor a v úvahu připadají také bakteriální záněty pohrudnice nebo pobřišnice a toxoplasmóza.

Pro FIP je v krevním obraze typická chudokrevnost, velké množství bílých krvinek neutrofilů a málo lymfocytů. Vyšetřením bílkovin krevní plasmy se najde obrovské množství tzv. globulinů, což jsou všechny ty vytvořené protilátky. Odebraný výpotek je světlý, žlutý, většinou čirý, velmi viskózní a lepivý, při protřepání pění.

U suché formy je nález v krvi stejný jako u vlhké formy. Dále se FIP předpokládá při horečce, která nereaguje na léčbu antibiotiky, zvláště když jsou přítomné známky postižení očí nebo mozku. Je třeba odlišit FeLV, záněty mozkových blan, nádory různých orgánů a tuberkulózu.

Rychlé testy pro průkaz protilátek jsou celkem k ničemu, protože nedokáží rozlišit protilátky proti FIPV a FECoV. Ty má však až 30 % všech koček. Naopak u kočky umírající na FIP už protilátek v krvi může být velmi málo.

Z výpotků a v omezené míře také z krve se dá metodou PCR odhalit přímo zmutovaný virus. Tato metoda je naopak velmi přesná.

Zlatým standardem diagnostiky FIP je průkaz viru uvnitř makrofágů ve tkáních. Vzorky k vyšetření se nejčastěji získají během pitvy zvířete. Diagnóza FIP, zvláště té suché, během života kočky je proto založena na vyhodnocení mnoha různých testů, jestli to „sedí“.

Léčba FIP

Infekční peritonitidu koček donedávna ještě nebylo možné vyléčit. U neléčené vlhké formy se doba přežití pohybuje kolem dvou až čtyř týdnů, u suché FIP 2 až 6 měsíců. Život může někdy prodloužit aplikace kortikoidů, interferony efekt spíš nemají. Prognóza je vždycky špatná.

Možnost vyléčení FIP přišla v roce 2017 po klinických testech preparátu známého jako GS441524 na UC Davis. I když léčba ještě není oficiálně schválená, je možné se dostat k lékum vyráběným v Číně.

Prevence

Zamezit výskytu FIP v chovech koček je obtížné až nemožné. Je to nemoc spojená s výskytem střevního koronaviru. Ten je velmi nakažlivý a snadno se přenáší.

K prevenci přenosu koronaviru od kočky, která jej vylučuje, na kočku zdravou, by tyto dvě kočky musely být zcela izolovány. Musely by žít odlišných budovách, virus se přenáší i vzduchem, se samostatnými miskami na vodu a krmivo, se samostatnými kočičími toaletami včetně steliva a lopatky na trus a ošetřovatel by se musel před příchodem k izolované kočce převléknout.

Riziko rozvoje FIP

Protilátky proti střevnímu koronaviru má 60 % koček z domácností, kde je chována více než jedna kočka, a prakticky všechny kočky z chovatelských stanic a útulků, kde se chová více než šest koček. Tyto kočky si mezi sebou mohou koronavirus předávat mnoho let, v cyklech infekce a následné reinfekce. FIP se v takovém prostředí prostě občas objeví, nejčastěji u koťat od 3 do 16 měsíců. Riziko stoupá s větším množstvím zvířat, tvoří-li větší část chovaných koček mladé kočky a koťata, při přidávání nových zvířat a při současném výskytu dalších chorob. Propuknutí nemoci je závislé na selhání imunity hostitele, proto je podporováno stresem, například změnou majitele.

FIP je navzdory rozšíření střevního koronaviru sporadickou nemocí. Pravděpodobnost jejího výskytu v domácnosti, kde žije jedna nebo dvě kočky je 1:5000. V prostředí chovatelských stanic nebo útulků ale může riziko vystoupat až na pět až deset procent. Kromě sporadického výskytu se občas FIP objeví ve formě jakési epidemie v chovu, většinou se tak stane při zavlečení nového kmenu FECoV a při přeplnění útulku koťaty.

Čím dezinfikovat při výskytu FIP

Pokud se v domácnosti vyskytne FIP, ostatní kočky, nepříbuzné na tu nemocnou, nejsou ve větším riziku vzniku FIP než jakékoliv jiné kočky. Příbuznost zvyšuje riziko kvůli vrozené predispozici.

Samotný mutovaný virus není nakažlivý. Po úhynu kočky na FIP nic nebrání pořízení nové kočky. Pro klid duše je možné počkat dva měsíce, po takové době už nikde v prostředí domácnosti žádný koronavirus nepřežívá. Žádná speciální dezinfekce není potřeba.

Vakcinace proti infekční peritonitidě

Vakcinace je nespolehlivá a funguje pouze jako ochrana před nákazou koronavirem jako takovým. Nemá smysl u sérologicky pozitivních koček, které už se někdy v životě setkaly se střevním koronavirem. Protože koťata je možné vakcinovat až od 16. týdnů věku, je těžké zajistit, aby se do té doby s koronavirem již nesetkala.

Prakticky se očkování proti FIP neosvědčilo a očkovací látka už není k dispozici.

sk_SKSK