MANUÁL K LÉČBĚ FIP

PDF verze:e

Pokud jste otevřeli tento manuál k léčbě FIP (kočičí infekční peritonitida), patrně máte doma malého kočičího pacienta s FIP. Tento manuál Vám přiblíží, co vše budete pro léčbu potřebovat, a pomůže Vám pochopit základní pravidla léčby a zodpovědět základní otázky, které se nemoci a její léčby týkají.

Pokud zažíváte stres, protože Vaše kočička je nemocná s podezřením na FIP, nebo byla právě diagnostikována, věnujte pozornost těm kapitolám, které jsou pro Vás aktuální. Není nutné se přehltit veškerými  informacemi hned z kraje. Dopřejte si čas a klid, abyste vše pochopili. Ničeho se nebojte a myslete na to, že jdete už cestou vyšlapanou, že to před Vámi zvládla už spousta jiných, a proto to určitě zvládnete i Vy.

1. Nemoc a její diagnostika

Pokud má Vaše kočička FIP, patrně je apatická, unavená, ztrácí chuť k jídlu, hubne, má horečku, sliznice tlamičky a víček mohou být bledé (anemie) či žluté (ikterus), je buď bez výpotku nebo má břišní / hrudní výpotek, případně oba současně. Může mít okulární nebo neurologické symptomy.

1.1. Pokud je u Vaší kočičky teprve podezření na nemoc FIP, co žádat na veterině?

Diagnostické minimum:

  1. klinické vyšetření, sonografické vyšetření břicha, rentgen hrudníku v nádechu
  2. hematologické vyšetření vč diferenciálního rozpočtu bílých krvinek a biochemické vyšetření vč albuminu, celkového proteinu, bilirubinu a iontů
  3. vlhká FIP – PCR a Rivaltova zkouška ze vzorku výpotku (pozor, jedná li se o břišní výpotek, odebrat jen vzorek, nikdy ne vše; u hrudního naopak)/suchá FIP – je li možná biopsie, PCR či imunohistochemické vyšetření ze vzorku mezenteriální mízní uzliny
  4. Elektroforéza bílkovin ze séra, případně SAA – sérový amyloid A

Výsledky a zprávu od doktora sdílejte ve skupině, která Vám s léčbou FIP pomáhá.

1.2. Jakou formu nemoci má Vaše kočička?

Vlhká FIP – především u koťat a mladých zvířat do cca 2 let věku; nástup nemoci masivní – z plného zdraví přichází horečka, apatie, ztráta zájmu o jídlo; brzy se objevuje efuze (výpotek) v peritoneu (břiše) či pleurální oblasti (hrudník), případně oboje současně; tato forma od prvních příznaků trvá cca 2–3 týdny, ale někdy i méně, než v případě neléčení následuje smrt.

Suchá FIP – nástup postupný, často první příznaky ujdou pozornosti majitele – zvíře ztrácí aktivitu, zájem a chuť k jídlu postupně; horší se kvalita srsti, zvíře vykazuje známky vyhublosti – vystouplá páteř, žebra a kostrč; dehydratace, pokročilá anemie/žloutenka (ikterus); v závěrečné fázi často výpotek shodně jako u vlhké formy! – pozor, nezaměnit s vlhkou FIP, která se léčí na nižším dávkování; suchá forma trvá týdny až měsíce. Sono prokáže zasažení orgánů a břišních uzlin.

Okulární FIP – vzniká na podkladě suché FIP + krvavý výron v oku, zákal oka, zánětlivé změny v oku; nerovnoměrně rozšířené oční zornice (zde je již většinou přechod do neuro formy!); tupý (zmatnělý) odlesk očního pozadí.

Neurologická FIP – vznik na podkladě suché FIP + porucha rovnováhy, vrávorání, křeče, nepřirozené naklánění hlavy, neschopnost vyskočit na vyvýšená místa, rozšíření zornic nereagujících na světlo, slepota…

POZOR! – stejně jako u suché formy, tak i u okulární a neurologické, se v závěrečné fázi nemoci může objevit výpotek v břišní a / nebo hrudní dutině. Nejedná se v takovém případě o vlhkou FIP a je nutné nasadit dávkování odpovídající původní formě FIP (suché/okular/neuro).

Pokud Vaše kočička ztratila významně na váze, ale současně má v břiše či hrudníku výpotek, znamená to, že je nemocná již déle a tudíž, že se jedná o suchou formu FIP s výpotkem. Tu je nutné léčit na vyšším dávkování než primární vlhkou FIP. Stejně tak je tomu u zdánlivě vlhké FIP u velmi drobných koťat, tzv zaražených v růstu, kdy jejich váha neodpovídá věku. U těchto případů většinou přítomnost tekutiny v břiše (abdomenu) znemožňuje sonografické vyšetření pro typický nález u suché FIP (zvětšené mezenteriální uzliny, granulomy na játrech…)

U těchto případů také doporučujeme kontrolu, zda se již nerozvíjí okulární nebo neurologické symptomy – delší průběh nemoci nese riziko průniku viru do CNS.

Více k diagnostice jednotlivých forem zde: Diagnostika FIP – FIP Warriors CZ/SK ®

2. Začínáme s léčbou

Pokud Vaše kočička těžce či zrychleně (více než cca 30–35 dechů za minutu) dýchá, má nízkou teplotu (pod 37 °C), nereaguje či není schopná pohybu, bezodkladně vyhledejte první pomoc na veterině – pro přežití bude nutné současně s nasazením léčby především zajištění životní podpory (infuze, kyslík, zahřívací box, transfuze…)

Pozor – pokud kočička těžce dýchá, patrně se jí vytvořil hrudní výpotek a je nutné jej na veterině (po vyšetření RTG) urychleně odsát, jinak hrozí smrt.

Důležité upozornění!

Pokud je Vaše kočička ve špatném výživovém stavu a nepřijímá potravu, věnujte zvýšenou pozornost kapitole o potřebě nuceného krmení nemocných koček (a samozřejmě se poraďte s veterinářem).

Více zde: O nezbytnosti krmení nemocných koček – FIP Warriors CZ/SK ®

2.1. Zajištění léků

Pokud jste ve facebookové skupině, věnující se léčbě FIP, patrně již máte léky zajištěny. Pokud jste tento manuál našli na webu FIP Warriors CZ/SK a potřebujete poradit se zajištěním léku, ale zatím nejste ve facebookové skupině, přidejte se ke skupině FIP Warriors CZ/SK ? | Facebook. Pozor – na skupině se neobracejte na adminy přímo, ale uveřejněte příspěvek, kde uveďte, odkud jste  – je šance, že ve Vašem okolí někdo léčí a lék na prvních pár dnů Vám poskytne.

Další možností je přímý nákup léku na internetu, zde je ale třeba počítat s delší dodací dobou, která zvláště v případě vlhké FIP může být pro kočičku osudná. Proto i v takovém případě doporučujeme zajistit si alespoň startovací (překlenovací) dávku ve facebookové skupině – kromě admina skupiny Vám mohou pomoci další léčící.

2.2. Druhy a formy lékú – jaký zvolit

Lékem první volby je při terapii FIP stále GS441524. Na trhu se vyskytuje mnoho značek a koncentrací, forma léku především jako injekční roztok nebo tablety, případně kapsle, méně obvyklé pak např sweepery (polštářky k rozpuštění na patře).

Od roku 2021 je možná i léčba molnupiravirem (EIDD), ten se však užívá především k léčbě relapsů, ve chvíli, kdy existuje podezření na částečnou nebo úplnou rezistenci vůči GS441524. Molnupiravir je nutné vždy podávat 2 x denně, po 12ti hodinách.

GS-441524

Injekční roztok

Aplikace: aplikuje se podkožně pomocí injekční stříkačky; výhodou je cca 100% vstřebatelnost – pokud plánujete léčbu tabletami, ale kočička je ve vážném stavu, doporučujeme do doby, než bude stabilizovaná, léčbu injekční formou (cca min 1–2 týdny)

Pro koho se hodí: všechny formy FIP

Balení: injekční roztoky jsou distribuovány ve vialkách o objemu cca 5–6 ml (dle značky) a jsou na trhu v různých koncentrací (většinou 15–20 mg/ml)

Jak uchovávat: roztoky je nejlepší uchovávat v chladu (lednice)

Poznámka: léčba injekčními roztoky bývá většinou cenově výhodnější než tabletová forma

Na co dát pozor: pokud má kočička pleurální výpotek či těžkou anemii a zrychleně či těžce dýchá, je dobré nejprve zajistit veterinární pomoc – injekce může být pro některé kočky bolestivá a v případě oběhových problémů (velmi zhoršené dýchání, namáhané srdce) by mohlo v krajním případě dojít k oběhovému kolapsu ze šoku.

Tablety

Aplikace: podávají se perorálně, v celku (či půlené, čtvrcené – dle dávky); pozor – nedrtit a nemíchat s vodou – kočka by mohla část léku vyslintat. Podávat na lačno či s trochou jídla; po podání kontrolovat, že kočička během následujících 2 hodin tablety nevyzvracela, kdyby ano, podat dávku znovu

Omezení – pro koho se nehodí: pokud kočka trpí průjmem, zácpou, zvrací, či má zpomalenou peristaltiku či trpí malabsorbcí (např následkem dlouhého hladovění), může být sníženo vstřebávání tablety v zažívacím traktu a hrozí, že kočka v takovém případě nedostane dostatečnou dávku účinné látky.

Poznámka: pokud u kočičky nehrozí omezené vstřebávání, lze tabletami léčit od samého počátku, zvláště tehdy, pokud kočka přijímá potravu a normálně vylučuje (účinek léku lze ověřit skrze nástup zlepšení první až druhý den od první dávky); pokud je však stav vážný, nebo se kočičky stav nelepší, je vhodné začít na injekční formě a teprve po stabilizaci stavu přejít na tablety.

Molnupiravir

Více o léčbě molnupiravirem zjistíte zde: EIDD-2801 (Molnupiravir) – FIP Warriors CZ/SK ®

2.3. Stanovení dávkování a výpočet denní dávky

Dávkování

Správné dávkování je předpokladem úspěšné léčby při současné minimalizaci rizika relapsu (znovurozhoření nemoci). K tomu může dojít v případě, že se během léčby nepodaří dostat virus dostatečně pod kontrolu a ten tak dostane prostor k proniknutí do CNS, pokud tam nebyl přítomen již dříve.

Obecné doporučení dávkování (vyjádřeno v množství GS v mg/kg váhy kočičky):

Typ FIPDávkování
Vlhká FIP (koťata a kočky do 2 let věku)6 mg/kg (injekce)
8 mg/kg (tablety)
Suchá FIP bez výpotku / s výpotkem8 mg/kg
Okulární FIP10 mg/kg
Neurologická FIP12 mg/kg
Relaps12-15 mg/kg

Ke stanovení správného dávkování Vám pomůže nástroj Stanovenie dávkovania podľa symptómov FIP – FIP Warriors CZ/SK ®, kde lze mimo jiné současně i rozlišit, zda se jedná o primární vlhkou FIP, nebo suchou formu s výpotkem.

POZOR – pokud má Vaše kočička nestejnoměrně rozšířené zornice, případně rozšířené zornice nereagující na světlo, jedná se spíše o neurologickou formu a doporučujeme ji proto léčit na dávkování pro neuro formu. Stejně tak je nutné rozlišit, zda se některé příznaky, uvedené v sekci neuro, např slabost zadních nohou, neschopnost vyskočit na vyvýšené místo, týkají skutečně postihnutí nervového systému, nebo se jedná o příznak celkové slabosti. V případě pochybností tuto otázku řešte se svým veterinářem, který může provést např základní neurologické vyšetření, případně Vás doporučí ke specialistovi. Opět platí, že i zde je nutné nepodcenit, pokud by se mohlo jednat o neuro formu – jedině tak lze snížit riziko relapsu a kočičku zdárně vyléčit.

Výpočet denní dávky

Pokud už máte stanoveno dávkování, lze přikročit k výpočtu denní dávky. Výpočet proveďte pomocí nástroje Kalkulačka dávky – FIP Warriors CZ/SK ®.

  • Zvolte typ léčiva (předvolen GS a forma injekce)
  • Zadejte aktuální váhu (zaokrouhlit vždy na nejbližších 10 dkg nahoru!)
  • Zadejte dávkování dle formy FIP v mg/kg (viz kapitola výše)
  • Zvolte koncentraci léku (v mg/ml)

Ve žlutém okénku Vám vyjde množství léku pro denní dávku

Poznámka: v případě, že se ocitnete bez přístupu k internetu, můžete pro výpočet použít i následující vzorec:

i = m * d / c

i: výslední dávka pro injekci [ml]
m: hmotnost kočky[kg]
d: dávkování účinné látky (GS441524) pro daný typ FIP [mg/kg]
c: koncentrace [mg/ml] nebo obsah GS v mg v jedné tabletě

(POZOR: U tablet nezapomeňte na 50% biodostupnost účinné látky oproti injekcím. Je nutné mít informaci o tom, jestli obsah GS u tablety je reálný, nebo tzv. ekvivalentní.)

Příklad:

Hmotnost kočky je 2kg,
dávkování GS pro daný typ FIP je 6mg/kg,
koncentrace injekčního roztoku je 15mg/ml.

Dosadíme do vzorce a dostaneme:

i = 2*6/15 = 0,8 ml

Pozor! Kočičku važte alespoň 2 x týdně a při zvýšení hmotnosti přepočítejte denní dávku na GS kalkulačce. Váhu zaokrouhlujte vždy na nejbližších 10 dkg nahoru.

Ukázka výpočtu na kalkulačce GS (3 kg, vlhká forma, injekce 16,9 mg/ml/tablety 16 mg):

2.4 Aplikace léku

Injekční roztok – na každé podání použijte vždy novou sterilní stříkačku a injekční jehlu! Místo vpichu nedezinfikujte; lék se aplikuje podkožně, do podkožní vrstvy (tzn mezi kůži a sval) – viz obrázek; po podání injekce můžete místo zlehka otřít papírovým ubrouskem abyste ověřili, že žádný lék nevytekl

POZOR – v případě, že by došlo k úniku léku z kůže do srsti (do cca 30 minut po podání injekce), je nutné odpovídající množství dopíchnout, aby kočička dostala celou dávku

V případě, že podáváte větší množství léku, můžete aplikaci rozdělit na 2–3 místa, případně lze denní dávku rozdělit na dvě poloviční s aplikací po 12 hodinách.

Místa vpichu každý den střídejte (viz obrázek)

Čím aplikovat: standardem je stříkačka 2 ml, jehla zelená 0,8x25mm (případně 0,8x40mm) (u malinkých koťátek doporučujeme stříkačku 1 ml, je přesnější)        

Pokud se pod kůží vytvoří rosolovitá bulka, vyhněte se následující dny při aplikaci tomuto místu, dokud se bulka nevstřebá; v případě, že se na kůži vytvoří léze (strup nebo otevřená ranka), použijte koloidní stříbro. Léze může být známkou toho, že lék byl aplikován příliš mělce.

Injekce se aplikuje většinou 1 x denně, s rozestupem 24 hodin, v případě neuro formy (větší objem léku) je možné rozdělit dávku á 12 hodin.

Ukázka jak kočce píchnout podkožní injekci (viz metoda 1 a 2): Ako mačke aplikovať injekciu – FIP Warriors CZ/SK ®

Videoukázka: (43) How to Give Subcutaneous Injection to your Cat at Home – YouTube

Tablety

Tabletu rukou či pomocí podavače tablet vložte kočce na kořen jazyka či rovnou vhoďte do jícnu (kočka nesmí tabletu samozřejmě vdechnout), počkejte, až ji spolkne, případně dejte kočce trochu vody ze stříkačky

Zkontrolujte, že kočka tabletu nevyplivla /nevyzvrátila z krku, nebo že ji nemá přilepenou na dásni či skrytou pod jazykem; po podání tablety hlídejte cca 2 hodiny, že kočka dávku tablet nevyzvracela – pokud by se tak stalo, podejte dávku znovu.

Tablety je možné podávat na lačno, s trochou jídla nebo běžně s jídlem – každé kočce vyhovuje něco jiného, případně se poraďte s ostatními, co léčí, na fb skupině.

Pokud má Vaše kočička dávkování 10 mg a více (okular, neuro, těžká suchá), nebo hůře reaguje či má kvůli vyšší váze dávku vice tablet (např 3) (omezená schopnost vstřebání tablet), rozdělte denní dávku na dvě, např ráno a večer, u nižšího dávkování 1 x denně á 24 hodin.

Ukázka podání tablety: 6 Ways to Give a Cat a Pill (wikiHow Pet)

POZOR! – pokud se domníváte, že Vaše kočička nereaguje na léčbu tabletami adekvátně, tzn zlepšování je velmi pomalé nebo stav stagnuje, případně se zhoršuje, a současně bylo vyloučeno, že za jejím stavem je vedle FIP nějaký sekundární problém (např pankreatitida, bakteriální infekce atd), je třeba reagovat rychle a zajistit si přechod na dočasné podávání injekcí!

POZOR!  – venkovní či polovenkovní kočičky mohou po zlepšení stavu ze strachu z manipulace a aplikace léku odmítat chodit pravidelně domů – proto doporučujeme všechny léčené kočičky během léčby i během posttreatmentu nepouštět ven – předejdete tím během léčby nejen riziku, že kočička vynechá jednu nebo více dávek, ale současně, že případné zhoršení stavu nebude možno připsat na vrub něčemu, čemu byla kočička vystavena během pobytu venku (infekce, otravy, vnitřní zranění,…) a co může vykazovat podobné symptomy (apatie, nechutenství,..)

2.5. Co pořídit – pomůcky a instrukce  

Co budete během léčby potřebovat?

  • digitální váha (pro kočičky do 3 kg a malého vzrůstu postačí větší kuchyňská váha, obecně doporučujeme váhu na miminka (je přesná a plocha umožní zvážení i větší kočky) – doporučujeme především s ohledem na vážnost situace a celkovou investici do léčby, kde stanovením správné dávky dle aktuální váhy může být rozdílem mezi vyléčením a relapsem či dokonce životem a smrtí; pozor – vážení na osobní váze, včetně metody člověk s kočkou v náručí a člověk bez kočky v náručí, je značně nepřesné, nedoporučujeme!
  • krejčovský metr či provázek – v případě vlhké FIP s břišním (peritoneálním) výpotkem je vhodné až do vymizení tekutiny měřit pravidelně – ideálně denně  – obvod bříška přes nejširší místo, a pravidelně si zapisovat.
  • digitální teploměr – digitální rychloběžný teploměr s flexibilní špičkou (v případě, že kočička šla do léčby s horečkou, dále na kontrolu teploty ve chvílích, kdy zjistíte, že se Vaše kočka necítí dobře, je apatická, špatně dýchá, nereaguje (normální teplota kočky je cca 37,5 – 39°C; teplota se může mírně zvednout ve stresu; nad 39,5°C se jedná o horečku; při teplotě pod 37°C se jedná o podchlazení – v obou případech kontaktujte veterináře.
  • zápisník či poznámkový blok – doporučujeme během léčby zapisovat pravidelně informace o zdravotním stavu kočičky, především váhu, teplotu, obvod bříška v případě vlhké formy FIP s peritoneálním výpotkem (do vymizení výpotku), aktivitu, apetit, v případě problémů s vylučováním či jinými obtížemi, jejich počátek a průběh, a množství podaného léku daný den – tyto zápisky mohou být velmi nápomocné ve chvíli, kdy dojde např ke zhoršení zdravotního stavu, či se objeví jakýkoliv jiný problém, hodný v souvislosti s léčbou FIP pozornosti (samozřejmě lze vést záznamy i v elektronické podobě).
  • zásoba injekčních stříkaček a jehel při léčbě injekčními roztoky – stříkačky o objemu 2 ml (pro kočky s denní dávkou mezi 2 a 3 ml doporučujeme stříkačky 2 ml se značením do 3 ml); kočky o váze do 2,5 kg a vlhkou FIP (denní dávka do 1 ml) stříkačka 1 ml; jehly zelené 0,8 x 25 mm, příp. 0,8 x 40 mm
  • podavač tablet se silikonovou špičkou (při léčbě tabletami) – není nutné, hodí se pro kočičky, které odmítají přijmout tabletku podávanou rukou

2.6 Podpora během léčby

Hepatoprotektiva – léčba může mírně zatěžovat po dobu léčby játra (dočasně), proto se doporučuje podávat po celou dobu léčby přípravky na podporu jaterní činnosti (hepatoprotektiva) viz Pečeň (Játra) – FIP Warriors CZ/SK ®

Poraďte se se svým veterinářem, zda Vaše kočička nemá kromě FIP ještě jiný problém (např zhoršenou funkci ledvin, zánět, atd) a nechte si od něj poradit s odpovídající terapií (dieta / léky/ podpůrné prostředky,..)

Zajistěte své kočce během léčby dostatek vody a hlídejte, aby dobře pila.

Strava: nemá-li Vaše kočička nějaké dietní omezení (např veterinární dietu pro specifický zdravotní problém), krmte ji běžnou stravou, na jakou byla zvyklá před nemocí – většině kočiček se vrátí plná chuť k jídlu během prvních pár dnů léčby. V případě, že je kočička zesláblá, pořiďte ji dietu pro rekonvalescenty, případně jinou podporu po poradě s veterinářem. V případě, že Vaše kočička dlouho nejedla nebo pro specifický zdravotní problém ji trvá rozjedení delší dobu, postupujte dle návodu – viz „důležité upozornění“ v úvodu kapitoly 2.

2.7. Vyplnění statistického dotazníku léčby

Jakmile započnete léčbu, vyplňte dotazník Štatistiky o liečbe FIP v ČR/SR – FIP Warriors CZ/SK ®.  Proč dotazník vyplnit?

Na začátku Vás přirozeně  zajímá, na kolik je léčba úspěšná, zda léky, kterými léčíte, jsou kvalitní a ověřené, zda se nemoc nevrátí, zda nejde jen o prodloužení života o pár měsíců utlumením viru a ne plné vyléčení, atd. Na tyto otázky Vám dokáže odpovědět statistika, která je tvořena odpověďmi těch, co léčili před Vámi a které Vy teď ve svém usílí vyléčit svého kočičího kamaráda následujete. Současně přispíváte k přehledu o rizikových faktorech, četnosti výskytu dle věku, pohlaví, plemene, pravděpodobných spouštěčů nemoci atd.

Za další s Vámi budeme moci počítat pro zajištění léků či  informační podporu       ve skupině. Neméně podstatné je, že vyplněním dotazníku na počátku léčby se stanete kontaktem pro případné akutní případy ve Vašem okolí a můžete tak zachránit život nějaké kočičce – možná jste to sami na začátku léčby zažili. Tuto pomoc od Vás skupina nutně potřebuje, protože čím víc vzájemné pomoci, tím více zachráněných životů.

Závěrem připomínáme, že vyplnění statistického dotazníku pro léčenou kočičku je jedním z pravidel skupiny, která Vám výměnou za tato data poskytuje maximální informační a další podporu.

2.8. Veterinární kontroly

Během léčby je nutné absolvovat pravidelné veterinární kontroly, kdy doktor zhodnotí celkový klinický stav, provede kontrolní sonografické vyšetření břišní dutiny, případně kontrolní RTG, a provede kontrolní krevní testy. Na jejich základě zhodnotí, zda se výsledky s postupem léčby lepší. Výsledky a zprávu z kontrolního vyšetření si vezměte s sebou a následně je nasdílejte do fb skupiny, pod kterou svou kočku léčíte. V případě neuspokojivých výsledků nebo pokud se klinický stav nelepší, je třeba zvážit změnu formy léčby (z tablet na injekce) či dávkování.

Jaké výsledky požadovat: v podstatě se provede stejný krevní rozbor jako na počátku léčby, tzn hematologie vč diferenciálního rozpočtu bílých krvinek, biochemie vč albuminu, celkového proteinu, bilirubin. Při závěrečném vyšetření navíc doplnit elektroforézu sérových proteinů, případně SAA – sérový amyloid A.

Jak často na kontrolu a kdy ukončit léčbu? Kontrolu proveďte po 4. a 8. týdnu léčby, a dále ve 12. týdnu (resp na přelomu 11./12. týdne) – POZOR, léčbu neukončujte prostým uplynutím 12 týdnů (84 dnů), ale až po zhodnocení závěrečných výsledků a celkového stavu.

Více zde: Časová os liečby FIP (FIP Warriors CZ/SK ®)

3. Co od léčby očekávat?

(Popis typickeho průběhu léčby)

3.1. Postup zlepšování stavu

Vaše kočička by se měla začít po zahájení léčby velmi rychle lepšit – většinou je pozorováno první zlepšení cca po 12 až 24 hodinách od první podané dávky. Pokud by se stav kočičky během 1–3 dnů nelepšil, případně se horšil, vyhledejte okamžitě veterinární pomoc, a následně informujte admina FIP skupiny, pod kterou léčíte.

V takovém případě je nutné:

  1. Veterina
    • vyřešit, zda za stavem není nějaký sekundární /přidružený problém, např bakteriální infekce, pankreatitida, příliš silná anemie, atd – bohužel mnoho veterinářů při prvotní diagnostice FIP často související problém přehlédne či ho přičte čistě na vrub FIP; był li stav na počátku léčby příliš vážný, může být případně nutná dočasná veterinární podpora pro stabilizaci stavu – infuzní terapie, kyslíkový box, zahřívání…
    • v případě, že se jedná o léčbu u případu, kde nebyly využity všechny možnosti diagnostiky a existuje možnost diferenciální diagnózy, je nutné dodiagnostikovat – viz kapitola Krok 1 – diagnostika – MŮŽE JÍT O JINOU NEMOC a váš veterinář diagnózu neurčil správně!
  2. Zvážit, zda je skutečně správně nastaveno dávkování – jedná se především o vlhkou versus suchou FIP s výpotkem – ověřit si to můžete na vyklikávacím nástroji www.fipwarriors.eu/eval (viz kapitola 2.3 manuálu)
  3. Při léčbě tabletami nutné zvážit, zda kočička tablety dobře vstřebává, pokud je stav špatný a stagnuje nebo se horší, doporučujeme přejít dočasně na injekční formu léčby
  4. Při rezistenci na léčbu GS – léčba pomocí GS je stále léčbou první volby, pokud se však v některých velmi vzácných případech vyskytne rezistence na léčbu, lze přejít na léčbu molnupiravirem (EIDD); jak poznat rezistenci? – kočička má  veterinou potvrzenou diagnózu FIP viz Krok 1 manuálu, byl vyloučen nebo vyřešen přitěžující zdravotní problém, ale nereaguje ani po navýšení dávkování a změně značky či formy léku

POZOR! – V některých případech mají kočičky s FIP úpornou zácpu, a to je někdy důvod, proč i přes nasazení léčby nemají chuť k jídlu – přitom návrat chuti k jídlu je jedním z ukazatelů, že se léčba daří. Proto, abyste mohli odlišit, zda za nechutenstvím je právě zácpa, nebo kočička nereaguje na léčbu správně, je třeba problém zácpy vyřešit – navštivte veterináře, a v případě zácpy postupujte dle instrukcí (např podání laktulozy, probiotika, nahřívání a masáž bříška atd).

VSTŘEBÁVÁNÍ TEKUTINY

Tekutina v případě vlhké FIP/suché FIP s výpotkem by se měla začít vstřebávat v průběhu prvního týdne léčby. Někdy je pozorováno, že prvních pár dní se objem tekutiny může mírně zvýšit, tento stav by se však měl postupně upravit, a pokud se tak děje, nesmí se současně horšit klinický stav kočičky.

V případě, že se tekutina nevstřebá ani v průběhu prvního měsíce (obvyklá doba, do kdy se u většiny kočiček tekutina vstřebá), nebo jí přibývá, aniž by se stav kočičky zhoršoval, doporučujeme nechat udělat opětovný odběr vzorku výpotku za účelem stanovení jeho původu (např cytologický rozbor) – někdy se může jednat o souběh např s pankreatitidou či zánětem jater či jiným sekundárním onemocněním.

NEUROLOGICKÉ ČI OKULÁRNÍ PŘÍZNAKY

Pokud má vaše kočička neurologickou či okulární formu FIP, ve většině případů je nějaká změna směrem k nápravě stavu pozorována do cca 3 dní od zahájení léčby. Pokud se tak neděje, konzultujte situaci s FIP skupinou a vašim veterinářem. Pokud kočička vlivem neurologické FIP oslepla (tzn nejedná se o okulární formu, ale postižen je zrakový nerv nebo centrum v mozku), může návrat zraku trvat i více dní. Pokud ale ani po týdnu léčby se zrak nevrací, doporučujeme situaci konzultovat s odborníkem (neurolog, oftalmolog). Samozřejmostí je předtím změna formy léčby (jedná li se o tabletovou, přechod na injekční; následně navýšení dávkování,  a pokud je jisté, že se jedná o FIP, ale reakce na GS není odpovídající, pak přechod na alternativní lék, tzn molnupiravir (např Lagevrio)).

ZLEPŠENÍ KREVNÍCH VÝSLEDKŮ

Během léčby je doporučováno absolvovat 3 kontrolní prohlídky – po 4 týdnech, po 8 týdnech a ve 12. týdnu. Již po 4 týdnech léčby by mělo být pozorováno, že se zlepšil vztah neutrofilů vůči lymfocytům (pokud na počátku léčby měla kočička neutrofilii a lymfopenii, měly by neutrofily klesnout a lymfocyty naopak stoupnout), měla by se upravit červená krevní čada, byla li přítomna anemie  (tzn mělo by nastat zvýšení hodnot hemoglobinu a hematokritu do normy), mělo by dojít k úpravě bilirubinu do normy (byl li zvýšen), a ke snížení globulinu a  zvvýšení hodnoty albuminu. Pokud po 4 a případně 8 týdnech léčby neklesají globuliny, je nutné zvážit navýšení dávkování na zbývající čas léčby, pokud stav přetrvá i na konci léčby, je nutné zvážit prodloužení s opětovným navýšením dávkování.

3.2. Ukončení léčby

Délka léčby trvá zpravidla 12 týdnů ( stanoveno dle klinické studie dr Pedersena, blíže viz FIP Warriors CZ/SK), ale NIKDY se neukončuje pouhým uplynutím takto stanovené doby léčby. Jak a kdy tedy léčbu ukončit?

  1. Kočička je ve velmi dobrém stavu, nevykazuje žádné známky onemocnění FIP, a současně:
  2. Kočička přibrala na původní váhu před nemocí (v případě kotěte vyrostla na váhu, odpovídající běžným jedincům jejího věku, plemenu a pohlaví), a současně:
  3. Závěrečná veterinární kontrola prokázala, že všechny krevní hodnoty, sledované během léčby, jsou v normě a ve vzájemných poměrech odpovídajících zdravé kočce:
    • Červená krevní řada je v normě, kočka nevykazuje známky anemie
    • Bílé krvinky – mírná neutropenie, dobrým znamením je mírná lymfocytóza
    • Proteiny: albumin v normě (spíše nad středem normy), snížený globulin, ideální poměr alb/glob blízký hodnotě 1 a vyšší
    • Bilirubin – v normě
    • V případě zvýšení jaterních či ledvinných hodnot nad normu je třeba situaci konzultovat s veterinářem a zvolit vhodná opatření (podpora doplňky, léky, dieta,..), s následnou kontrolou, zda došlo k úpravě stavu a jednalo se tak jen o dočasné zhoršení následkem léčby

4. Sledovací období – Posttreatment

4.1. Co je posttreatment

Sledovací období (posttretment) Vás čeká ve chvíli, kdy jste ukončili léčbu (viz kapitola 2.8 manuálu). Jedná se o navazujících 12 týdnů, které slouží k pozorování a hodnocení, zda léčba proběhla v pořádku. V tomto období se vyvarujte toho, abyste kočičku vystavovali stresu, riziku přenosu infekce (stejně jako to platí pro období léčby, i během posttreatmentu doporučujeme nepouštět venkovní a polovenkovní kočičky ven), neplánovali operační zákroky (nejsou li nezbytně nutné). Dále doporučujeme podporovat imunitu a v případě, že kočička měla zhoršené jaterní hodnoty na konci léčby, tak pokračovat v podávání hepatoprotektiv. Období 12 týdnů po léčbě je kritické pro zhodnocení, zda se léčba podařila, nebo zda nenastal relaps – ten se většinou projevuje neurologicky.

4.2. Jak poznat relaps, rizika a četnost výskytu

Kočička ztrácí aktivitu a zájem o jídlo, může se vyskytnout horečka; většinou se postupně rozvíjí neurologické příznaky – problémy s chůzí, koordinací pohybů, inkontinence,….. V takovém případě je nutné okamžitě vyhledat pomoc veterináře pro vyloučení jiných příčin. V případě, že se skutečně jedná o relaps, je nutné okamžitě nasadit novou léčbu GS ve zvýšeném dávkování (min. 12 mg pro relaps po vlhké / suché FIP a min. 15 mg pro relaps po okular/neuro FIP) nebo léčbu relapsu alternativním léčivem (molnupiravir). Protože i relaps je ve většině případů plně vyléčitelný.

V případě, že máte podezření na relaps, ihned kontaktujte veterináře a svou domovskou FIP skupinu.

Rizika relapsu a četnost relapsu

Četnost relapsů se nám v naší skupině podařilo významně snížit, výskyt je kolem 2 % z léčeného počtu, a to nejčastěji ve chvíli, kdy se prokáže, že majitel na začátku podcenil některé symptomy, které kočička vykazovala, tedy došlo k chybě při stanovení formy FIP a odpovídajícího dávkování, případně léčba neprobíhala, jak měla (vynechávání dávek, nepravidelnost v kontrole váhy a následném navyšování denní dávky,…)

Základem úspěchu je tedy:

  • správné stanovení dávkování  v závislosti na správně určeném typu FIP, viz kapitola 1.2 a 2.3 manuálu.
  • správná aplikace léku, pravidelnost, absolvování veterinárních kontrol

Proč nepouštět kočičku během posttreatmentu ven?

V tomto období může být kočička náchylná na bakteriální a virové infekce (po léčbě může být snížena imunita), proto je dobré kočičku nevystavovat vlivům, které by ji mohly ohrozit. Pokud by se např něčím nakazila, nebo něco nevhodného venku snědla, nedokázali byste rychle a včas odlišit, co se s ní děje. Zda jde o relaps nebo jiný problém. Pozor – u relapsu jsou krevní hodnoty často v normě, neboť virus je ukryt v centrální nervové soustavě !

Dokončili jste úspěšně posttreatment? Gratulujeme! Vaše kočička je výlečená. Můžete se těšit z dalších společných let.

(Recenzi na lék, kterým jste léčili, můžete napsat zde: Lieky – FIP Warriors CZ/SK ®)

5. Často kladené otázky – FAQ

K léčbě FIP i nemoci samotné se váže mnoho otázek – ty nejpodstatnější naleznete na tomto odkazu: Často kladené otázky – FIP Warriors CZ/SK ®

Doporučujeme si je důkladně projít. Pokud byste ani tam nenašli odpověď na svou otázku, zkuste ji položit na fb skupině nebo hledat v klíčových slovech jak na skupině, tak na webu, většina dotazů kolem léčby už byla někdy položena a zodpovězena.

Zde jen několik základních věcí, na které se nejčastěji ptáte:

  1. Rychlotest na FIP – nejedná se o test FIP, ale test stanovení přítomnosti protilátek na běžný střevní koronavirus (FCov), tento test má pozitivní většina koček (bez ohledu na to, zda mají nebo nemají FIP) a nejedná se o prokázání onemocnění FIP!
  2. Infekčnost – obecně se má za to, že na rozdíl např FeLV a FIV není FIP přenosná, protože se jedná o individuální mutaci; většina majitelů koček s FIP měla nemocnou kočičku mezi zdravými kočkami, aniž by došlo k onemocnění ostatních; v některých případech (útulky, velké skupiny koček) se však několikrát vyskytl souběh nemoci u více jedinců (že se jedná o přenos však nebylo vyjma jednoho případu zkoumáno a prokázáno)
  3. Podpora imunity – během léčby nedoporučujeme, není li to nutné pro jiný souběžně probíhající zdravotní problém (např FeLV), imunitu podporujte až po léčbě.
  4. Kastrace – je li u kočičky nutné provést kastraci, doporučuje se plánovat ji na cca 60 až 65. den léčby, nikoliv na období posttreatmentu. Je vhodné, aby po kastraci byla kočička zhruba ještě 2 až 3  týdny kryta léčbou

Pár slov na závěr

Na část otázek Vám snad odpověděl tento manuál, další informace získáte na webu či ve své domovské fb FIP skupině –  nebojte se ptát, hledat, spojte se s těmi, kteří mají zkušenosti. Své zkušenosti šiřte dál, ať se co nejvíc lidí ve Vašem okolí, včetně Vašeho veterináře, dozví, že léčba funguje. Můžete tak pomoci zachránit spoustu kočičích životů. 

Boj s FIP nemusí být pro každého snadný, ale stojí za to – už kvůli tomu malému kočičímu kamarádovi, který na Vás spoléhá, a pro kterého je to jediná šance, jak s touto diagnozou přežít.

Tak hlavu vzhůru a s odvahou do toho ! Určitě to zvládnete !

O nezbytnosti krmení nemocných koček

Opakovaně se setkáváme s tím, že mnoho majitelů svou nemocnou kočku v případě, že kočka onemocní a přestane přijímat potravu, po dobu nemoci vůbec nekrmí. Někdo dokonce zastává názor, že zvíře ví nejlépe, co je pro něj dobré, takže pokud jíst nechce, asi to tak má být. Bohužel, tento názor je silně zavádějící – pokud zvíře přestane přijímat potravu a případně i pít, je většinou již v tak vážném stavu, že bez veterinární pomoci patrně zemře. Selským rozumem lze snadno odvodit, že ani lidé by v takovém případě – pokud by platilo takové pravidlo – neskončili v nemocnici na umělé výživě, nebyli krmeni po dobu nemoci sondou atd – když sami nechtějí / nemohou potravu přijímat. Pokud tedy nechcete ponechat své nemocné zvíře jeho osudu a snažíte se mu pomoci, součástí této pomoci musí být i zajištění příjmu výživy a tekutin.

Z naší praxe na skupině bohužel víme, že některé kočičky, u kterých došlo k diagnostice FIP pozdě, případně majitelům trvalo, než se vůbec o léčbě dozvěděli, by měli větší šanci na přežití, pokud by u nich nedošlo k totálnímu vyčerpání následkem anorexie – tedy nechutenství, kdy současně neměli zajištěnu základní výživu. Specifický metabolismus koček reaguje při hladovění po velmi krátké době ztučněním jater – lipidózou.

V podstatě jde o metabolickou poruchu, kdy z důvodu nedostatečného příjmu potravy je tuk transportován z periferních zásob do jater, která by měla tento zásobní tuk zpracovat a transportovat dále. Pokud hladovění trvá a játra jsou nucena zpracovat velké množství tuku, tuk se v nich začne ukládat. Tento stav vede k poškození jater a k jejich následnému selhání. Může končit smrtí. U původně obézních koček se jedná o to závažnější riziko. Jediným způsobem, jak jaterní lipidózu zastavit, je agresivní krmení, díky kterému se zastaví nepoměr mezi příjmem a výdejem (exportem) tuku z jater. Pokud se podíváme na klinické příznaky lipidózy, vidíme, že do jisté míry se překrývají s příznaky, které mohou doprovázet rozvinuté onemocnění FIP. Jedná se především o následující: letargie, žloutenka, zvracení, průjem / zácpa, slabost, ztráta hmotnosti, nadměrné slintání, dehydratace, deprese a jako následek metabolického rozvratu i mozkové poruchy až po mozkovou retardaci, které mohou být někdy zaměněny s rozvojem symptomů neuro FIP. Tzn., že pokud u Vaší kočičky s FIP dostanete virus pod kontrolu pomocí GS a stav se přesto nelepší, může být na vině v případě, kdy došlo k dlouhodobému podcenění výživového stavu na vině právě rozvinutá lipidóza jater.

Rizikem katabolismu jako takového, tzn. když tělo využivá vlastních zásob tuků a svaloviny, je ztráta buněčných bílkovin, dochází k porušení fyziologických funkcí a ve výsledku k různým orgánovým disfunkcím. Tento stav se nazývá marasmus a bez akutního řešení končí následkem patobiochemických a patofyziologických změn smrtí z vyhladovění. Přetrvávající katabolismus s sebou nese fyziolgické poruchy ve sféře mentální, kardiovaskulární (poškození srdce, hypotenze a následný kolaps), dochází k poškození plicních funkcí (oslabení dýchacích svalů následkem deficitu proteinů), střevních funkcí – může nastat malabsorbce následkem atrofie střevní sliznice, dochází k porušení střevní mikroflóry a tím rozvoji průjmů, snižuje se imunita. Dalším rizikem pokročilého katabolismu je hypotermie, kdy dochází k poklesu teploty tělesného jádra o 1 – 2 stupně, nastává svalová slabost, dezorientace, diskoordinace – a ve finále tento stav bez akutního řešení končí smrtí.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že samotná léčba FIP pomocí GS nezachrání vaši kočku před smrtí ve chvíli, kdy zásadním způsobem podceníte její výživový stav a ani na začátku léčby ji nepodpoříte nuceným krmením. Kočky, které započaly léčbu ještě v poměrně dobrém výživovém stavu (především případy vlhké FIP s rychlým nástupem onemocnění) mají větší šanci na to, že se po prvních dávkách léku navrátí k normálnímu přijmu potravy poměrně rychle, tzn v horizontu několika málo dnů. V případě suchých FIP (ať už bez výpotku či tam, kde se objevila efuze následkem pokročilé vaskulitidy), tzn i u okulárních a neuro FIP, u nichž většinou zhoršený výživový stav trval delší dobu, trvá tento návrat déle a většinou je nutný zásah veterináře, aby se následky nedostatečné či chybějící výživy pokusil zvrátit. Často je nutná infuzní terapie s výživou podávanou IV (do žíly) (glukosa, duphalite,.. – terapii určí veterinář), případně zavedení sondy (perkutánní, případně jícnové), podpora životních funkcí pomocí kyslíkového boxu a zahřívání.

POUČENÍ: pokud se vaší kočičky s onemocněním FIP týká cokoliv výše popsaného, nečekejte, že léčba GS bude samospásná – v případě, že u vaší kočičky došlo k rozvoji popsaných stavů absencí výživy, vyhledejte akutně veterinární pomoc, abyste zvýšili šance na její přežití. (Pokud by Vám v takovém případě veterinář doporučil euthanasii jen proto, že léčbu FIP neuznává a odmítl kočičku podpořit infuzní terapií, zajištěním příjmu potravy a pod., změňte veterináře !)

JAK NA TO – ZAJIŠTĚNÍ KRMENÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH:

Platí pouze v případě, že stav Vaší kočičky nevyžaduje akutní veterinární pomoc

  • při stanovení denní krmné dávky vycházejte z váhy, kterou vaše kočička měla ještě jako zdravá
  • pokud došlo k déledobému hladovění, rozkrmujte postupně – 1. den dejte 1/2 – 1/3 denní krmné dávky, 2. – 3. den 2/3 denní krmné dávky, od 4. dne, pokud se nevyskytly problémy se zvracením a pod, můžete zkusit přejít na denní dávku dle původní váhy POZOR! pokud Vaše kočka ztratila podstatnou část původní tělesné hmotnosti, tzn. více než 20 – 25%, poraďte se o rozkrmovacím plánu s veterinářem – např pokud mainská mývalí kočka vyhubla ze 7 kg na 3,5 kg, jedná se již o závažnou situaci (pokud posunete desetinnou čárku o jedno místo doprava, tzn budete nad těmito ztrátami tělesné váhy uvažovat jako u člověka, který ze 70 kg zhubnul na 35 kg, okamžitě vám dojde, že v takovém případě se bez lékaře neobejdete – a to samé platí i pro zvířata)
  • pokud kočička nemá speciální dietní nároky (např není její onemocnění doprovázeno pankreatitidou, selháním jater či ledvin a pod), stačí zajistit krmení běžným jídlem, na které byla zvyklá před nemocí – v takovém případě rozmixujte potřebné množství (- viz o denní krmné dávce výše) s trochou vody na polotekutou kaši, a ideálně pomocí 20 ml stříkaček podávejte kočce do tlamy – v úrovni zadních zubů aplikovat na kořen jazyka, v malých dávkách, čímž vyvoláte polykací reflex
  • nezapomínejte na dostatečný přísun tekutin – pokud mixujtee kapsičku se šťávou či paštiku, nezapomeňte, že i obsah vlhkosti (uvedeno na etiketě obalu v %) v krmení se počítá do denní dávky potřebných tekutin
  • z počátku, pokud kočka hladověla delší čas, podávejte po malých množstvích, postupem času je možné podat malé kočce naráz 50ml potravy, střední kočce 60 – 75 ml potravy a velké kočce 90 ml potravy; krmení opakujte s rozestupem min 3 hodin od posledního krmení, a to vždy do vyčerpání celkové denní dávky
  • v některých případech je možné začít rozkrmovat pomocí tzv recovery roztoků (např RC recovery liquid), které jsou určeny primárně do gastrosondy, lze je podávat ale i stříkačkou rovnou do tlamičky; případně lze krátkodobě využít k doplnění potřebných živin a dalších prvků speciální recovery pasty (např aptus pasta), či rekonvalescenční veterinární dietou
  • pokud se s vámi kočička během krmení pere, nenechte se tím odradit – nakrmit ji musíte; k znehybnění v takovém případě použijte zabalení do ručníku, tzv burrito, či jiný vhodný způsob
  • v případě, že vaše kočička potřebuje výživovou sondu, o krmení vás poučí veterinář
  • vhodná je podpora hepatoprotektivy, která podpoří funkci jater po jejich zatížení během hladovění, případně podpora prostředky na podporu ledvin, pokud došlo k jejich zatížení následkem trvajícího katabolismu (zvýšená urea, a pod)
  • váš doktor by měl posoudit, zda kočička na začátku potřebuje podporu pomocí infuzní terapie (kontrola dehydratace kočky pomocí rychlosti návratu kožní řasy a kontrola prokrvenosti a hydratace dásní)

Dá se předpokládat, že po krátké době, podaří li se zvrátit lipidózu jater a následky katabolismu, dojde k návratu apetitu a obnovení běžných stravovacích návyků vaší kočky bez nutnosti pokračování v podpůrném krmení.

POZOR: pokud vaše nemocná kočka stravu nadále přijímá, ale přesto ztrácí hmotnost (tzn páteř a kostrč začínají být patrné nejprve pohmatem, následně i na pohled), nenechte se ukolébat tím, že přeci jen jí, a do plné denní dávky ji dokrmujte

ZÁVĚREM: výše uvedené se týká nejen onemocnění FIP, ale všech dalších nemocí. U koček dokonce i pankreatitidy – zatímco u psů je nutné při pankreatitidě nastolit na počátku hladovku a psa převést na iv výživu v infuzi, u koček je naopak nutné rozkrmování. Jakýkoliv nevyhovující stav samozřejmě řešte s veterinářem.

pokud vám někdo radil, že kočku nuceně krmit nemáte, neboť by si na krmení ze stříkačky zvykla a stala se rozmazlenou a pohodlnou, nevěřte mu – je to nesmysl. Tím jedině riskujete zhoršení jejího stavu až smrt.

Návodné fotografie a videa najdete na internetu pod heslem “syringe feeding cat”, níže přidáváme pár odkazů:

https://www.wikihow.com/Tube-Feed-a-Cat
https://animalpath.org/syringe-feeding-a-cat/

Kontaktný formulár pre nový prípad FIP

    Prosíme o vyplnenie základných informácií. Pomôže to urýchliť a skvalitniť našu komunikáciu.

    Vášmu prípadu sa budeme venovať čo najskôr, spravidla do 24 hodín. Aby ale nedošlo k osudovému oneskoreniu, pridajte sa aj do skupiny FIP Warriors CZ/SK a uverejnite tam príspevok, pokiaľ ste tak už neučinili.

    Základné kontaktné údaje



    Základné údaje o mačke


    Informácie o diagnostike, zdravotnom stave a symptómoch


    Doplňujúce informácie

    Prílohy (napr. lekárska správa, výsledky vyšetrení atd...)

    Štatistiky o liečbe FIP v ČR/SR

    Permanentne prebieha projekt, ktorého cieľom je prehľad o liečbe FIP v ČR/SR. Vstupné dáta sa získavajú prostredíctvom dotazníka, ktorý vam skutočne nezaberie veľa času. Väčšinu odpovedí stačí len vyklikať.

    Dotazník je dobré vyplniť čo najskôr po zahájení liečby, pretože jednak máte v čerstvej pamäti dôležité informácie, na ktoré by ste si možno po ukončení liečby nespomenuli, a zároveň to umožňuje udržiavať prehľad o aktuálne liečených mačkách.

    Ak chcete v budúcnosti aktualizovať svoje odpovede, vyberte si zaslanie kópie na váš mail.

    Výsledkom sú úplne anonymizované štatistiky. Kontaktné údaje nie sú verejné a slúžia iba pre jednoznačnú identifikáciu jednotlivých prípadov pre účely prípadného kontaktu kvôli verifikácii a aktualizácii dát. Vaše odpovede sa v štatistikách prejavia automaticky do 5 minút.

    Dotazník môžete kedykoľvek aktualizovať, ak si na poslednej stránke pred jeho odoslaním zvolíte zaslanie odpovedí mailom.

    Pokiaľ ste už dotazník niekedy vyplnili, ale neviete, ako odpovede aktualizovať, napíšte mi správu z kontaktného formulára alebo mi napíšte na Facebooku. Určite ale dotazník nevypĺňajte celý znovu!!! Doleuvedený odkaz je len pre nové vyplnenie dotazníka.

    Otázky v dotazníku sú síce len v slovenskom jazyku, ale výsledné štatistiky sú spracované v slovenčine aj v angličtine.

    Mačacia infekčná peritonitída

    Informačný bulletin European Advisory Board On Cat Diseases
    Slovenská PDF verzia: :
    English PDF version::

    Čo je mačacia infekčná peritonitída?

    • Pôvodcom mačacej infekčnej peritonitídy (FIP) je mačací koronavírus (FCoV).
    • Infekcie spôsobené FCoV sa vyskytujú vo všetkých prostrediach, predovšetkým sú však bežné v prostredí s vysokou hustotou populácie mačiek.
    • FIP sa rozvinie iba u určitej časti nakazených mačiek.
    • Náchylné sú mačky, ktoré utrpeli stres (adopcia, kastrácia, umiestnenie v útulku).
    • FIP sa vyskytuje predovšetkým u mačiek vo veku <1 a v prostredí s vysokou hustotou populácie mačiek.
    • Zdá sa, že čistokrvné mačky sú náchylnejšie.
    • FCoV dokáže prežiť približne 2 mesiace v suchom prostredí
    • FCoV sa jednoducho inaktivuje čistiacimi a dezinfekčnými prostriedkami.

    Infekcia

    • Hlavným zdrojom infekcie FCoV sú fekálne výlučky nakazených mačiek. Prenos infekcie slinami alebo počas gravidity je vzácny.
    • FCoV sa môže prenášať aj nepriamo (odpadové podnosy, topánky, odev)
    • Mačky začínajú vylučovať vírus už v priebehu prvého týždňa po infekcii a pokračujú vo vylučovaní počas nasledujúcich týždňov alebo mesiacov, niekedy aj počas celého života.
    • FIP spôsobujú varianty (mutanty) FCoV, ktoré sa množia rýchlejšie v makrofágoch a monocytoch.
    • Rozvoj FIP závisí od vírusového zaťaženia a imunitnej odpovede mačky.

    Klinické príznaky

    • Väčšina mačiek infikovaných FCoV ostane zdravá alebo sa u nich prejavujú iba mierne príznaky enteritídy.
    • Bežnými počiatočnými príznakmi FIP je kolísavá teplota, strata hmotnosti, anorexia a depresia.
    • Pri vývoji choroby sa FIP prejavuje
      • vo svojej efúznej (vlhkej) forme, charakterizovanej chronickým zápalom membrán (nahromadenie tekutiny v bruchu, hrudníková a/alebo perikardiálna efúzia) a zápal ciev;
      • vo svojej neefúznej (suchej) forme, charakterizovanej granulomatóznymi léziami rôznych orgánov (zväčšenie obličiek, chronická hnačka, zdurenie lymfatických uzlín).
    • Tieto formy sa považujú za klinické extrémy rovnakého stavu.
    • Príznaky na očiach zahŕňajú uveitídu, rohovinové zrazeniny („baraní loj“) v prednej očnej komore, perivaskulárny infiltrát na sietnici a pyogranulomatóznu chorioretinitídu.
    • Neurologické príznaky (u ~10 %) zahŕňajú ataxiu, hyperestéziu, zášklby očí, kŕče, zmeny v správaní a poruchy lebečných nervov.
    • Klinické príznaky sú veľmi variabilné a menia sa v závislosti od rozloženia lézií.

    Diagnóza

    • Neexistuje žiadny dostupný neinvazívny test, ktorý by potvrdil chorobu v jej suchej forme.
    • Laboratórne nálezy svedčiace o FIP sú lymfopénia, neregeneratívna anémia, zvýšenie celkových proteínov v sére, hyperglobulinémia, nízky pomer albumín/ globulín, vysoké hodnoty α-1 kyslých glykoproteínov a vysoké hodnoty titra FCoV-protilátok.
    • Samotná vysoká hodnota titrov FCoV protilátok nie je pre diagnózu významná.
    • Efúzie poukazujúce na FIP vykazujú pozitívne výsledky Rivaltovej skúšky, vysoké hodnoty proteínov a nízky pomer albumín/globulín a obsahujú neutrofily a makrofágy.
    • Bunky pozitívne na FCoV antigén (imunofluorescencia, imunohistochémia na bioptickom materiáli z pyogranulómov alebo sedimentu buniek z nahromadenej tekutiny v bruchu) potvrdené v špecializovaných laboratóriách potvrdia FIP.
    • FCoV RT-PCR krvných vzoriek na určenie diagnózy nestačí: nedajú sa odlíšiť FIP-navodzujúce mutanty a „normálne“ FCoV.

    Čím sa riadiť pri výskyte ochorenia

    • Prognóza FIP je veľmi zlá. Priemerná doba prežitia po diagnostikovaní choroby je 9 dní.
    • Eutanázia by sa mala zvážiť až po konečnej diagnóze ochorenia.
    • Podporná liečba je zameraná na potlačenie zápalu a poškodzujúcej imunitnej odpovede, zvyčajne sa podávajú kortikosteroidy. Napriek tomu, jej prínos nie je preukázaný.
    • V domácnosti, kde mačka podľahla FIP, sa odporúča počkať pred prinesením novej mačky 2 mesiace. Ostatné mačky v tej istej domácnosti sú pravdepodobne nosičmi FCoV.
    • FIP je problémom spoločného chovu viacerých mačiek (odchov mláďat a útulky), iba zriedkavo sa vyskytuje u mačiek v domácnosti a u mačiek vo voľnom chove.
    • Zníženie rizika kontaminácie sa dá dosiahnuť dodržiavaním prísnej hygieny a chovaním mačiek v malých, dobre prispôsobených skupinách, ktorých odpadové podnosy sú často čistené a kde majú mačky voľný pohyb.
    • Mačky vylučujúce FCoV sa dajú identifikovať prostredníctvom kvantitatívneho RT-PCR skríningu fekálnych výlučkov v reálnom čase, ale je nevyhnutné urobiť niekoľko odberov vzoriek (4 x počas 3 týždňov).

    Vakcinácia

    • FIP nie je súčasťou základných vakcín.
    • K dispozícii je iba jedna (intranazálna) FIP vakcína, ktorá je dostupná v USA a v niektorých európskych krajinách.
    • Vakcína nie je účinná u mačiek, ktoré už boli infikované FCoV, ale môže byť užitočná u séronegatívnych mačiatok pred ich vstupom do endemického prostredia.
    • Ak sa uvažuje o vakcinácii, prvá dávka by mala byť podaná pred dosiahnutím veku 16 týždňov.
    Nahromadenie tekutiny v brušnej dutine
    mačky Sphynx s FIP.
    Suchá forma FIP: granulomatózne lézie na
    pečeni.
    RTG snímka mačky s FIP zobrazujúca
    hrudnú a abdominálnu efúziu.
    Uveitída u mačky so suchou formou FIP.
    Hyféma u mačky s FIP.

    Diagnostika FIP

    Klinické symptómy FIP

    Ak čítate túto stranku, zrejme vás k tomu viedlo podozrenie, že vaša mačka má FIP. Ak je to tak, vaša mačka má zrejme niektoré z nižšie uvedených symptómov.

    K FIP majú predispozície mačky do 2 rokov veku, ale ochorieť môže aj staršia mačka.
    Každopádne prejavy FIP sú samy osebe veľmi nešpecifické a diagnóza sa zvyčajne vyslovuje pri súbehu viacerých symptómov.

    UPOZORNENIE !!!

    Hlavne u vlhkej FIP môže dôjsť k vzniku výpotku v pleurálnej (hrudnej) dutine. Zmerajte dychovú frekvenciu mačky. Normálna dychová frekvencia je okolo 20-30 dychov za minútu. Pokiaľ spozorujete vyššiu frekvenciu dýchania, alebo veľmi plytký dych (viď nižšie), okamžite vyhľadajte pomoc veterinára!!! Možno bude nutné odsatie časti kvapaliny z hrudnej dutiny. Inak mačke hrozí udusenie alebo zástava srdca. Vaša mačka potrebuje prvú pomoc.

    Vlhká FIP

    • Vlhká FIP je typická hlavne pre mladé mačky
    • Zväčšené brucho.
    • Niekedy sa tekutina objaví v hrudnej dutine, kde spôsobí sťaženie a zrýchlenie dýchania a srdce je tiež veľmi namáhané.
    • Nechutenstvo
    • Únava
    • Apatia
    • Periodické horúčky trvajúce viac ako 4 dni, ktoré nereagujú na ATB alebo antipyretiká (>39℃)
    • Strata hmotnosti
    • Môže sa objaviť žltačka

    Mačka dýcha ťažko kvôli výpotku v pleurálnej dutine

    Luna – Prvá súkromne vlastnená mačka na svete liečená GS441524. Foto z času diagnózy vlhkej FIP
    Brucho zväčšené pri vlhkej FIP.

    Suchá FIP

    • Suchá FIP je typická hlavne pre staršie mačky
    • Nechutenstvo
    • Únava
    • Apatia
    • Periodické horúčky trvajúce viac ako 4 dni, ktoré nereagujú na ATB alebo antipyretiká (>39℃)
    • Strata hmotnosti
    • Môže sa objaviť žltačka
    • Venujte zvýšenú pozornosť tomu, ak príznaky choroby trvajú už dlhší čas (viac ako mesiac). Suchá FIP v neskoršom štádiu môže prejsť do vlhkej formy, alebo do ešte komplikovanejších foriem, ako je okulárna alebo neurologická FIP.

    Okulárna FIP

    Rovnaké príznaky ako u suchej FIP, plus ešte nižsie uvedené.

    • Okulárne lézie (uveitída – zápal živnatky, strednej vrstvy očnej gule)
    • Krvavé alebo zakalené oko

    Okulárna FIP je väčšinou spojená so suchou FIP, málokedy sa vyskytuje v kombinácii s vlhkou variantou, aj keď to nie je úplne vylúčené.

    Mačka s okulárnou formou FIP
    Predná uveitída mačky s FIP

    Neurologická FIP

    Mačka s neurologickou FIP

    Platia rovnaké príznaky ako u suchej FIP a navyše sa ešte môžu vyskytnúť:

    • triaška,
    • slabosť v zadných nohách,
    • rigidita,
    • bradykinézia (spomalený pohyb),
    • poruchy rovnováhy,
    • zmätenosť,
    • močenie a vykonávanie potreby mimo toalety,
    • inkontinencia,
    • záchvaty,
    • kŕče,
    • paralýza,
    • dezorientácia,
    • šokové stavy.

    Spektrum neurologických príznakov je prakticky neobmedzené a je závislé na tom, aké oblasti centrálneho nervového systému su zasiahnuté.

    Dr. Pedersen zastáva názor, že diagnóza FIP sa dá potvrdiť aj nasadením liečby pomocou GS441524. Doporučuje to hlavne u neurologickej FIP, kde väčšina vyšetrovacích metód je veľmi drahá. Mačka pritom na zahájenie liečby pomocou GS reaguje veľmi rýchlo. Ak sa tak stane, jedná sa v podstate o potvrdenie diagnózy FIP.

    Vyšetrenie u veterinára

    Akékoľvek z vyššie uvedených symptómov by vás mali priviesť k veterinárovi, kde by ste sa mali dopracovať k potvrdeniu alebo vyvráteniu diagnózy FIP. Ten by mal urobiť základné vyšetrenia a v prípade nutnosti siahnuť aj po niektorých špecializovaných.

    • základné biochemické vyšetrenie krvi
    • hematologické vyšetrenie krvi
    • test FIV/FeLV
    • sonografické vyšetrenie
    • užitočná je aj elektroforéza plazmatických bielkovín
    • u vlhkej FIP je dobré urobiť punkciu a tekutinu poslať na RT-PCR test, alebo aspoň vizuálne vyhodnotiť jej farbu a konzistenciu…
    • u suchej FIP RT-PCR test zo vzorky mezenteriálnej lymfatickej uzliny (biopsia)
    • Rivaltova skúška – slúži na diferenciáciu medzi exudátom a transudátom
    • často používaný SNAP test na protilátky z krvi väčšinou nemá žiadny význam, pretože nedokáže detekovat, či sa jedná o zmutovaný vírus FIPV, alebo len obyčajný a neškodný koronavírus FCoV, ktorý odhadom má cca 70-80 % mačiek.
    • Sérový amyloid A
    • Alfa-1 kyslý glykoproteín

    Zistenia u FIP zvyčajne zodpovedajú nasledujúcim nálezom:

    • Výpotok u vlhkej FIP je zvyčajne žltej farby, viskozny, lepkavý, tvoria sa v ňom fibrínové vlákna. Prítomnosť kvapaliny ukáže aj sonografické vyšetrenie. Viď obrazky nižsie.
    • zväčšené lymfatické uzliny viditeľné pri sonografickom vyšetrení
    • u suchej FIP sa často objavujú lokálne zápalové ložiská (granulómy) v niektorých orgánoch, napríklad v pečeni, prípadne ľadvinách. Sú viditeľné na ultrazvuku.
    • vysoký koronavírový titer (≥1:3200)
    • izolované výpotky okolo orgánov v brušnej dutine
    Krv

    Vybrané parametre krvi významé pri diagnotike FIP

    ParameterVlhká FIPSuchá FIP
    Hematokrit (HCT)zníženýnormálny až znížený
    Retikulocitynormálne až zníženénormálne až znížené
    Neutrofilyzvýšenézvýšené
    Lymfocytyzníženénormálne až znížené
    MCVzníženéznížené
    Celková bielkovinanormálna až zvýšenánormálna až zvýšená
    Albumínnormálny až zníženýnormálny až znížený
    Globulínyzvýšenézvýšené
    Gamaglobulínyzvýšenézvýšené
    A:Gznížený (<0.5)znížený (<0.5)
    Bilirubínzvýšenýnormálny až zvýšený
    Proteíny akútnej fázy (SAA,AGP)zvýšenézvýšené
    Ultrazvuk

    Ultrazvuk ukazujúci brušný výpotok u mačky s vlhkou FIP. Medzi orgánmi je prítomná anechoická tekutina, ktorá napína brucho. FF = voľná tekutina; L = pečeň; S = slezina; K = oblička


    Efúzna kvapalina u vlhkej FIP

    Peritoneálny výpotok z mačky s klasickou vlhkou FIP.
    (A) Charakteristická farba výpotku.
    (B) Bočný pohľad na plastový vak obsahujúci 350 ml brušného výpotku a veľké zhluky fibrínu.
    Pozitívna Rivaltova skúška u mačky s vlhkou FIP
    • Čistá, viskózna, žltá, bohatá na proteíny
    • Proteínové pozadie
    • TP nad 35 g/l
    • Málo bunečná (<5x 109/L)
    • Makrofágy, nedegenerované neutrofily, menej lymfocytov
    • AGP v efúzii
    • Rivaltova skúška – pozitívna nie je definitívna, ale negatívna FIP vylučuje
    • PCR na efúzii
      • Vo vysokom množstve u FIP mačiek – 72-89 % prípadov
      • Negatívny výsledok nevylučuje FIP
      • Vysoká špecificita (amplifikácia je vzácne možná i z non-FIP mačiek)
    • Dg FIP: mladý pacient, sugestívna anamnéza, klinické vyšetrenia a laboratórne nálezy: vysoký proteín + málo buniek v efúzii + PCR pozitívny = FIP veľmi pravdepodobná

    Zdroj: Pleurální efuze u koček – diferenciální diagnostika a management

    Prognóza prežitia FIP bez liečby

    ParameterHodnotaSkóre
    HCT/PCV (%)   > 26
    20 – 26
    < 20
    0
    2
    4
    AST  (µkat/L)  < 2.5
    2.5 – 5
    > 5
    0
    2
    4
    Celkový bilirubín (μmol/L)   < 9
    9 – 38
    >38
    0
    2
    4
    Draslík (mmol/L)   4.0 – 5.8
    3.0 – 3.9
    < 3.0
    0
    2
    4
    Sodík  (mmol/L)   156 – 165
    150 – 155
    < 150
    0
    2
    4

    Vyberte skóre pre vaše hodnoty parametrov a zrátajte ich dohromady. Približná prognóza prežitia bez liečby je nižšie. Tabuľka je založená na Tsai et al, 2011.

    0-4 čas prežitia viac ako 2 týždne
    5-11 čas prežitia menej ako 2 týždne
    >12 čas prežitia menej ako 3 dni

    Samotná finálna diagnóza prináleží veterinárovi. Netreba snáď zdôrazňovať, že by ste mali mať skutočne dobrého veterinára.

    Vybrané referenčné hodnoty vyšetrenia krvi nájdete tu.

    Lieky

    Vzhľadom na to, že lieky s obsahom GS-441524 ešte nie sú oficiálne schválené, prakticky celá produkcia je sústredená v Číne a na trhu sa objavilo obrovské množstvo “značiek”. Vačšina z nich sa medzi ľudí dostáva prostredníctvom skupín na sociálnych sieťach. Niektoré značky majú ale aj svoje vlastné stránky a umožňujú ľudom aj priame objednanie. Radi by sme upozornili, že toto nie je e-shop, nie sme predajcami liekov. Prehľad je len čisto informatívny.

    Časová os liečby FIP

    Liečba FIP

    Pred liečbou – Diagnostika

      • základná biochémia a hematológia
      • elektroforéza sérových bielkovín
      • sérový amyloid A (SAA)
      • sonografické vyšetrenie
      • u vlhkej FIP punkcia a odobratie vzorku tekutiny + Rivaltova skúška + PCR test z výpotku
      • test FIV/FeLV

    1. deň – Začiatok liečby

      • podávanie injekcií alebo tabliet v pravidelných intervaloch (raz za 24 hodín)
      • minimálne trvanie liecby je 84 dní (12 týždňov)
      • dávkovanie podľa typu FIP
      • je nutné vážiť mačku minimálne raz týždenne a podľa hmotnosti upravovať dávku !!!
      • je doporučené podávanie hepatoprotektív

    Po 4 týždňoch – 1. kontrolné vyšetrenie

      • základná hematológia a biochémia
      • ultrazvukové vyšetrenie
      • konzultujte výsledky s veterinárom alebo poradcom
      • v prípade nepriaznivých výsledkov zvážte úpravu dávkovania

    Po 8 týždňoch – 2. kontrolné vyšetrenie

      • základná hematológia a biochémia
      • ultrazvukové vyšetrenie
      • konzultujte výsledky s veterinárom alebo poradcom
      • v prípade nepriaznivých výsledkov zvážte úpravu dávkovania

    12. týždeň – 3. kontrolné vyšetrenie

      • základná biochémia a hematológia
      • elektroforéza sérových bielkovín (v prípade nepriaznivého výsledku biochémie)
      • sérový amyloid A (SAA)
      • sonografické vyšetrenie

    Vyšetrenie je nutné spraviť tak, aby ste výsledky odberov krvi mali k dispozícii najneskôr v posledný deň plánovaného ukončenia liečby !!!

    84. deň – Vyhodnotenie

      • V prípade, že vyšetrenie pred koncom liečby dopadlo dobre, je možné ukončenie liečby.
      • Ak výsledky nedopadli podľa očakávania, je doporučené predĺženie liečby o 2 týždne (minimálne 1 týždeň).  Prípadné navýšenie dávkovania konzultujte s veterinárom, prípadne  vašim poradcom pri liečbe FIP.
      • Pred koncom  prípadného predĺženia liečby je nutné zopakovať odbery. Ak sú výsledky dobré, je možné liečbu ukončit.

    Ukončenie liečby – začiatok posttreatmentu

    Gratulujeme.
    Začína 12-týždňové obdobie tzv. posttreatmentu.

    Post-treatment (Obdobie pozorovania)

    1.-12. týždeň

    Pokiaľ zaznamenáte známky zhoršenia zdravotného stavu, vyhľadajte veterinára a nechajte mačku vyšetriť. Netreba snáď pripomínať, že nasledujúce vyšetrenia sú základ:

      • základná hematológia a biochémia
      • ultrazvukové vyšetrenie

    Tak isto v prípade, že na konci liečby FIP ste zaznamenali zhoršené niektoré parametre, ako napríklad pečeňové (jaterní) alebo ľadvinové ukazovatele, môžete odbery zopakovať, aby ste videli, kam sa výsledky pohli. V opačnom prípade, ak mačka nevykazuje žiadne známky ochorenia, jej môžete radšej dopriať pokoj a zbytočne ju nestresovať. Určite doporučujem používať selský rozum a nepanikáriť, ak sa vám niečo na mačke nezdá. Tak ako akákoľvek iná mačka môže samozrejme ochorieť na akúkoľvek inú chorobu. Nemusíte hneď za všetkym vidieť relaps. Jednoducho ak sa vám niečo nezdá, tak navštívte dobrého veterinára.

    84. deň – Vyliečenie

    V prípade, že mačka nevykazuje žiadne známky ochorenia a prípadné vyšetrenie pred koncom posttreatmentu dopadlo dobre, mačka je považovaná za VYLIEČENÚ. Gratulujeme.

    Upozornenie

    Pokiaľ sa kedykoľvek v priebehu liečby zdravotný stav mačky výrazne zhorší, je nutné túto situáciu riešiť s veterinárom. FIP takmer nikdy nechodí sama a veľmi často sa môžu pridružiť sekundárne infekcie, ktoré vyžadujú nasadenie ATB, prípadne sa môže vyskytnúť akýkoľvek iný zdravotný problém, ktorý s FIP nijak nesúvisí. Je preto veľmi dôležité rozlišovať medzi tzv. relapsom, pri ktorom dochádza k zhoršeniu zdravotného stavu kvôli FIP, a iným zdravotným problémom. Nie je namieste panika a okamžité zvyšovanie dávkovania.

    Pokiaľ dôjde k relapsu, riešte to s veterinárom, prípadne s vašim poradcom počas liečby FIP. Ďalší postup liečby je značne individuálny.

    Externé odkazy

    sk_SKSK